Pardubický kraj

Historie

Železnice hrála a hraje v Pardubickém kraji významnou roli. Čtyři z pěti největších měst kraje, Pardubice, Ústí nad Orlicí, Svitavy a Česká Třebová leží na železničním spojení Prahy s Brnem a Ostravou. Pardubice a Česká Třebová jsou křižovatkami důležitých železničních tratí.

Kraj již několik let podporuje jízdy parních vlaků po železničních tratích v podhůří Orlických hor, Králického Sněžníku a Jeseníků. Jízdy parních vlaků se ukázaly pro veřejnost natolik atraktivní, že padlo rozhodnutí o prohloubení spolupráce jak s Muzeem Starých strojů a technologii, tak s Nadací pro ochranu průmyslového dědictví Slezska.

Pro vytvoření stabilního zázemí pro jízdy parních vlaků se podařilo zajistit areál zrušeného lokomotivního depa v Dolní Lipce. Zdánlivá nevýhoda spočívající v odlehlosti se změní na výhodu v okamžiku, kdy zjistíte, že Lipka je dobře dostupná jak vlakem, tak autem, a že z Lipky je možno vyjet na lokální tratě, a dojet po nich Hradce Králové, Ústí nad Orlicí, Šumperka a do Polska bez nutnosti vjíždět na koridory.

Pro provoz nostalgických vlaků se používá stávající infrastruktura – kolejiště a výtopna.

Pro celý areál depa je připraven stavební projekt, který předpokládá opravy původních budov a výstavbu nových objektů. Areál muzea bude mít dvě části – část provozní a část expoziční. V provozní části budou opraveny budovy výtopny, vodárny, traťového okrsku a vodní jeřáby tak, aby zajišťovaly provoz nostalgických vlaků. Budovy nyní slouží jako provizorní depozitáře.

Výtopna v zimě 2023/24

Vodárna v zimě 2023/24

Vizualizace stavu po opravách

Areál muzea v Dolní Lipce v listopadu 2025. V dolní části snímku je budova vodárny a traťového okrsku. V levé horní části je nově zbudovaný sjezd do průmyslového areálu.

Kraj v nulté etapě uvolnil druhou kolej ve výtopně, přístavbou mírně zvýšil délku kolejí pod střechou a vyřešil havarijní stav střechy nad výtopnou. Úpravy v provozní části muzea nejsou součástí projektu Interreg.

Aktivita podporovaná projektem Železnice spojuje kultury

V areálu depa bude postavena nová muzejní budova, které umožní vystavit exponáty a jejíž nejvyšší podlaží bude sloužit jako depozitář. Kolejiště se malou točnou bude výrazně rozšířeno o velkou točnu zachráněnou z pražského Masarykova nádraží. Kolem velké točny bude celkem 17 různě dlouhých paprsků koleji, pro vystavení muzejních vozidel. Dva paprsky kolejí budou zastřešené rotundou navazující na vstupní budovu. Zastřešení výrazně zvýší ochranu muzejních vagónu a lokomotiv před vlivy počasí.

Současný stav projektu

Probíhá výběr zhotovitele projektu v otevřeném nadlimitním režimu s předpokládanou hodnotou 220 693 708 Kč bez DPH.

Veřejná zakázka byla vyhlášena 19.6.2025 na profilu zadavatele na adrese https://zakazky.pardubickykraj.cz/contract_display_5458

Příjem nabídek byl ukončen 29.10.2025.

Probíhá vyhodnocování nabídek.

Harmonogram

2022 / nabytí pozemků, studie
2023 / tvorba dokumentace pro SP, stavební povolení, podání žádosti o dotaci
2024 / tvorba prováděcí dokumentace, výstavba sjezdu, oprava výtopny
2025 / úpravy PD pro soutěž, výběr zhotovitele
2026 / výstavba, příprava pořízení vnitřního vybavení
2027 / výstavba, zajištění vnitřního vybavení (nábytek + ICT), marketingové aktivity
2028 / ukončení stavby na jaře, vyhodnocování projektu (1 rok, cíl 10 tis. návštěvníků)
2029 / ukončení vyhodnocování

Náklady projektu

Rozpočet části projektu Realizované Pardubickým krajem je 6 208 792,71 EUR. To při přepočtu 1 EUR = 25 Kč představuje 155 219 817,75 Kč. Tyto náklady jsou včetně DPH. V rozpočtu je způsobilá a nezpůsobilí část stavby, vnitřní vybavení a náklady přípravu a administraci projektu. Součástí projektu INTERREG je stavba pouze expoziční části muzea.

Na projekt je přislíbená dotace 85 % ze způsobilých výdajů, což činí 148 476 689,25 Kč. 80 % přispívá Evropská unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj a 5 % Ministerstvo pro místní rozvoj.

Probíhá soutěž na zhotovitele stavby Areál železničního depa v Dolní Lipce. Předpokládaná cena je 220 693 708 Kč. Soutěžená stavba se skládá z části expoziční, která je součástí projektu INTERREG a části provozní, která není součástí projektu INTERREG.