čím se svezete
lokomotiva 555.0153 „němka“
Německo pro svoje potřeby za druhé světové války vyvinulo nový typ lokomotivy, který vycházel z německé "jednotné" řady 50. Nové lokomotivy však musely být vyráběny rychle a úsporně. Menší počet dílů, omezení potřeby barevných kovů a složitých celků oproti předválečným lokomotivám, to bylo typické pro řadu 52.
Necelých 7000 lokomotiv bylo vyrobeno ve 13 lokomotivkách okupované Evropy. Po roce 1945 převzaly ČSD celkem 185 lokomotiv a označily je řadou 555.0. V roce 1959 prodaly ČSD 22 lokomotiv do Bulharska a v roce 1960 dvě lokomotivy do jugoslávských uhelných dolů Kreka. Dalších sto lokomotiv zakoupily ČSD v letech 1962-1963 od SŽD a označily je 555.0201-300. Záhy bylo 94 nově pořízených včetně 108 původních lokomotiv přestavěno na vytápění mazutem a označeno řadou 555.3. Zbylé uhelné „Němky“ byly vyřazovány z provozu v průběhu šedesátých let, poslední dosloužila v roce 1973.
Lokomotivu 555.0153 (ex 52.7620 DR) prodaly ČSD společně s 555. 0103 v roce 1960 do uhelných dolů Kreka v tehdejší Jugoslávii. Tam byla označena řadou 33-502 a sloužila až do roku 1990. V roce 1991 rakouský spolek 1. ÖSEK zakoupil v Jugoslávii šest lokomotiv řady 33 včetně 33-502. V roce 2001 lokomotivu 33-502 zakoupil KHKD. V říjnu 2001 byla lokomotiva předána ŽOS České Velenice do opravy ke zprovoznění.
Oprava lokomotivy byla dokončena v listopadu 2002 a byl zahájen zkušební provoz. V únoru 2003 lokomotiva úspěšně vykonala technicko-bezpečnostní zkoušku a stala se tak další provozuschopnou lokomotivou KHKD.
Lokomotiva byla v provozu do roku 2020, kdy skončila způsobilost parního kotle, a bylo nutné vykonat velkou opravu. Na podzim roku 2020 byla uzavřena dohoda mezi KHKD a MSST Žamberk o zapůjčení lokomotivy právě pro provoz vlaků Králického Sněžníku. V zimě 2020 – 2021 byla provedena celková oprava kotle a průběžně vždy přes zimu se na stroji opravují další a další věci, aby byla vždy na sezónu připravena ve výborné kondici.
lokomotiva 354.7152 „ventilovka“
vůz AB4u 2668
Jedná se o historický rychlíkový osobní vůz první a druhé třídy, vyrobený firmou SWS Schlieren v roce 1930, který původně sloužil u Švýcarských železnic. Vůz byl obecně dochován ve velmi dobrém stavu a z velké části byl zachován i původní interiér s většinou dobového vybavení i doplňků.
Vůz byl restaurovaný za podpory Ministerstva dopravy v rámci programu „Podpora obnovy historických železničních kolejových vozidel v období 2017-2020.
K restaurování vozu a jeho zařazení do soupravy bylo přistoupeno z toho důvodu, že osobních rychlíkových vozů s československou provozní historií se dochovalo jen velmi málo a pokud vůbec nacházejí se na rozdíl od tohoto ve velmi špatném stavu. Speciálně vozy první třídy, kterých bylo vyrobeno menší množství kusů, jsou dnes velikou raritou. Konstrukčně však všechny rychlíkové vozy evropských správ vycházejí ze stejných vzorů, a proto i tyto vozy jsou konstrukčně velmi podobné vozům našich výrobců ze stejného období. Restaurovaný vůz velmi dobře dokumentuje způsob a úroveň rychlíkové přepravy v meziválečném období.
vůz C4u 8797
Jedná se o historický rychlíkový osobní vůz třetí třídy z roku 1930, vyrobený firmou SWS Schlieren, který původně sloužil u Švýcarských železnic. Ve voze se nedochoval interiér, zejména obložení stěn sedačky a zavazadelníky, které byly podle původní dokumentace vyrobeny nové v přesné replice. Vůz prošel celkovou obnovou exteriéru – vyvaření vozové skříně a nový lak. Kapacita vozu je 80 míst k sezení.
Restaurování vozu bylo finančně podpořeno Pardubickým krajem.
K restaurování vozu a jeho zařazení do soupravy bylo přistoupeno z toho důvodu, že osobních rychlíkových vozů s československou provozní historií se dochovalo jen velmi málo a pokud vůbec nacházejí se, na rozdíl od tohoto, ve velmi špatném stavu. Konstrukčně však všechny rychlíkové vozy evropských správ vycházejí ze stejných vzorů, a proto i tyto vozy jsou konstrukčně velmi podobné vozům našich výrobců ze stejného období. Restaurovaný exponát tak velmi dobře dokumentuje způsob a úroveň rychlíkové přepravy v meziválečném období. Vůz je v majetku Muzea starých strojů a technologií.
vůz Ca 4-5461
Vůz řady Ca je čtyřnápravový osobní vůz 3. třídy se třemi malými a dvěma velkými oddíly s postranní chodbou. Byl určen pro rychlíky s nejvyšší rychlostí 100 km/h. Estetické provedení skříně vozu je dílem lokomotivního konstruktéra Ing. Karla Gölsdorfa. Brzda je tlaková soustavy Westinghouse. Vytápění je parní nízkotlaké. Osvětlení je elektrické žárovkové 24 V. Kostra skříně vozu je z dubového dřeva vyztužená ocelovými profily a z vnějšku oplechovaná s táflováním.
Spodek vozu je ocelový, vyztužený vzpínadly, podvozky jsou středoevropského typu. Vnitřní obložení stěn a stropu je z peřejek, příčky a chodbová stěna jsou z dřevěných rámů vyplněných dřevěnými deskami a peřejkami. Na obou koncích vozu je záchod. Provedení nápisů na vozové skříni odpovídá 1. epoše ČSD do roku 1956. Vůz Ca 11269 kkStB přešel v roce 1918 pod označením Ca 37-192 k ČSD. Později byl ČSD označen Ca 4-5461, v letech 1938-1945 byl odstoupen DR, kde jezdil pod číslem 200949. V 50. letech byl přestavěn na obytný vůz. Po roce 1989 jej od ŽS Praha získal KHKD. Do původního provozního stavu byl uveden po rozsáhlé generální opravě provedené v KOS Krnov v roce 1994. V roce 2020 získal KHKD dotaci z programu č. 127 66 „Podpora obnovy historických železničních kolejových vozidel v období 2017–2020“ Ministerstva dopravy na nový vnější lak vozu. Opravu podpořila také Nadace Okřídlené Kolo. Lak provedla LAKOVNA ZEGA s.r.o.
vůz Da 6-5096
Původní označení F4u 961. Vůz byl vyrobený ve Švýcarsku v roce 1916. Po renovaci z roku 2021 vůz uzpůsoben na bufetový. Je unikátním zástupcem zavazadlových vozů, bez kterých se neobešel žádný rychlík. Interiér vozu je stylově vybaven tak aby i při částečné změně jeho účelu zůstala zachována atmosféra zavazadlového vozu. Vůz je smíšené konstrukce, což znamená, že na ocelovém rámu je dřevěná kostra, která je následně potažena plechem.
Vůz původní řady Ca z let 1930—1932
Vůz je k soupravě historického parního expressu připojován pouze jako doprovodný, zejména při delších jízdách
Původně se jednalo o rychlíkový čtyřnápravový osobní vůz 3. třídy z roku cca 1930, který byl cca v 50-60 letech dodatečně upraven na ubytovací. Vůz byl vyroben českou firmou Ringhoffer Praha Smíchov a celou dobu sloužil na našem území, přezdívalo se mu „Pancéřák“. Současně je vůz využíván jako doprovodný za parní lokomotivu a poskytuje nutné zázemí obsluze vlaku.
Byl zrestaurován z jeho vnější strany do zcela historického vzhledu, který zapadá do dobové rychlíkové historické soupravy. Uvnitř však vůz překvapí původním vybavením ubytovacího vozu tzv. „stavebního vlaku“ z 50-60 let. Jeho zařazení do historické parní soupravy dokumentuje důležité masové druhotné využití rychlíkových vozů v tzv. „stavebních vlacích“ v 50-60 letech minulého století, až po jejich definitivní vyřazení v 80-90 letech.
Restaurování vozu probíhalo za podpory Ministerstva dopravy v rámci programu „Podpora obnovy historických železničních kolejových vozidel v období 2021-2023″